Island 2010

Photo_Camera-128<<-- FOTKY NA PICASA ZDE

Neděle 20.6.

Plzeň : Dobeš nemá bundu, zpět, plná felicie, Laubríno fatálně velikou tašku, rychle do Prahy
Zličín : zázračně se vejdem do aut, směr D8 přes Letnou
Cesta : v poho, jen nedokončená část dálnice je divná, na hranici máme skluz
Drážďany : pěkný malý letiště, parkování bez problémů na kartu, hned na keš, zavazadlo 23kg ale OK, odbavení no problem, let zpoždění, airbus
Bonn : nikde ani noha, další češi
Let : 3,5hod, bageta za 4,8Eur, pokoušim se usnout, o půlnoci v cíly

Pondělí 21.6.

Keflavik : na letišti spousta lidí, taxfree i při výstupu, čekání na kokony, člověk z půjčovny nikde – skoro panika. Mates tam volá, že už jedou. Sympatická slečna, hodí nás do půjčovny. Sepisování auta, 1 : já a Michal, 2 : Mates a Lubor. Nisan Terrano 1999 2,7 Tdi, Toyota RAV4 1998 2,0 benzín automat, trochu prší, jedu zpět na terminál, nakládáme, jízda noční silnicí do kempu.
Reykjavik : Po cca 50km cíl, kemp super, krásná tráva a WC, recepce otevřená i ve 2:30 ráno, cena 1000ISK na osobu, hned spát.
Vstává se v 10, pomalý rozjezd, balíme, vaříme. Ve 12 odjezd směr autobusák, Honza hledá úschovnu, bloudíme, míjíme sjezd ale nakonec jsme tam. Pak hledáme banku, jsme v centru, radnice u jezírka. Lidi mění 50Euro. Odjezd směr sever, na silnici č.1.
Otvírají se hory po pravý straně, vlevo moře. Všude koně, žádný stromy. Tunel pod zátokou, odbočujeme na AKRANES. 1ní nákup v Bonusu. Ceny o cca polovinu dražší než u nás, balený salám 350 ISK, pivo 2procentní 75 ISK, tousťák 255 ISK, sýr 30dkg 580 ISK, limonáda 80 ISK, malej nákup cca 1500 ISK. Hurá, jíme to. Michal řídí a setřese druhý auto. Jsme rozdělený, míříme k majáku. Naše auto svačí, pohoda. 2-tý furt nikde. Vysílačka ztratila dosah. Po 30min Michal a Hanka vyjíždí najít 2hý auto. Jsou pryč cca hodinu. Já a Honza mrzneme na pobřeží a spekulujeme co se mohlo stát. Pak přijíždí s tím že Nisanu málem upadlo levý přední kolo, matky chybí nebo jsou bez závitu. Prý čekají na servis, chci jet k nim. Najednou jsou tu, prej jim SAD cars zajistili místní servis, ten jim namotnoval nový matky a dal jim klíč pro příště. Hustý. Máme zpoždění, je cca 17hod. Rychle mastíme dál na sever k trajektu. Na křižovatce prosazuju, aby se uhlo na silnici 55 (šotolina). Cesta prašná, ale OK. Rázem jsme sami ve volný přírodě. Hanka řídí dravě.
V cca 21hod jsme v STYKKISHOLMURu v kempu na golfovým hřišti. 900 ISK. Vařím gulášovku. Později jeme do vsi, je krásně světlo, trochu šero a prší. Všichni jsou utahaný, vtípky jdou ztuha. Dojdem ke trajektu a na keš k majáku.

Úterý 22.6.

Budíček v 7, je sychravo, na hlavu kulich, v 8 výjezd z kempu, všichni to stihli v pohodě. Měníme v přístavu voucher za jízdenky. Obchod se suvenýry – krásný pletený svetry který bych na sebe v Evropě v životě nevzal, ale sem prostě patří. Super design. Zajíždím na trajekt, chlapík mě navádí úplně do rohu. Lezem na palubu, stále je sychravo. Naštěstí je dole přijemný podpalubí, usadíme se naproti baru. V kině dávají Přátele, později Bruce Willisa. Jedeme 25km/h. Objednávám si hamburger, skvělá porce, ostatní mě hned následují. Stavíme na mezipřistání na totálně asketickým ostrůvku – jen pár domů. Trajekt opouštíme v poledne a míříme vlevo směr LATRABJARG. Stavíme u vodopádu – Islandská idyla. Pak dál, cesta ubíhá pomalu, silnice se zhoršuje.
Nejzápadnější část Islandu a Evropy. Bezva scenérie, maják a keš, vysoký útes, Papuchálkové. Team foto, cesta zpět, práce na silnici, jedeme hodinu 40km. Je to nepříjemný. Kemp u jezýrka. Pivo za 120Kč v příjemným hotýlku. Spát o půlnoci.

Středa 23.6.

Dobře vyspalej, klapky na oči, vstávám v 8.30. Čtu si, pohodička. Snídám studený vložky. Výjez v 10. Hanka řídí, ladím rádio, Evičky MP3 přes FM. Jedeme na Jih, v BUDARDALURu si Hanka pořizuje pravej Islandskej svetr, odbočujeme doleva k silnici č.1. Hledáme lázně, letní škola u silnice, vypadá zavřeně, Michal najde slečnu, ta nás ochotně pouští dovnitř. Pár kaček. Velkovní bazén, výřivka, sauna. Super, labůžo. Dál na HVAMMSTANGI, muzeum tuleňů, výzkum odkud jsme, pěkný přístav, nákup. Severně pár km, tuleni – fakt tam jsou, válejí se cca 200 metrů od nás. Zpět na jedničku, kupuju kartuši (cca 300Kč) a vlajku. Potkáváme 2 moraváky ve fábii. Kemp VARMAHLÍD, kupodivu mezi stromy, další češi, vařím svíčkovou, průzkum města, nic jen benzínka, hotel a banka.

Čtvrtek 24.6.

Ráno prší, rychle výjezd. Řídím. Kousek za městem drnový statek GLAUMBAER. Pěkná atmosféra, keš u vchodu do infocentra. Jdem dovnitř, drnový chaloupky zapuštený do země, pro 22 lidí, síla Bobeš na černo. Osloví mě 2 lidi z Novýho zélandu co že to máme na autě za vlajku.
Pak jizda dál do AUREYRI, celkem velký město, centrum ale rozpačitý, katedrála je hnusná, rozchod na 2hod. Keš v botanický zahadě, Viking shop, hot dog, keš u posilovny. Jede se dál, trčíme za kamionem. Jezero MYVATN, stavíme, jízda terénem, zkoušíme co to vyjede. Fůra komárů, měsíční krajina. Kemp, vařím čočkovou. Výlet do termálních lázní, úplně modrá voda, blbneme s kačenkou, fotíme, točíme. V noci zima.

Pátek 25.6.

Ráno zaspím, spěchám na snídani, vjeci necháváme v kempu. Autama na KRAFLu, cestou stavíme na nejkrásnějším místě : výfuky plynů, oranžová země. KRAFLa, okolo termoelektrárny. Na sopku se nesmí, obejdeme krátek pod ní, je tam sníh. Cestou zpět exkurze v termoelektrárně. Vracíme se na MYVATN a jedeme doleva na další sopku HVERFJALL. Z parkovitě kolem jejich hradu (jen hory který opravdu velmi vzdáleně připomínají hradby), trochu zabloudíme, značení je zmatečný. Je krásně teplo, beru kraťasy, drápem se na sopku, cesta přímo vzhůru, sypká černá půda. Nahoře foto, dělíme se, řidiči se vrací k autům, ostatní jsou pěšky do kempu. Cca 6km. Jdu taky, po cca 3 hodinách nákup u benzínky – jíme to. Krmíme racka. U stanů se z vysílačky dozvídáme, že Nissan už je zase rozbitej, nejde nastartovat protože tam nepasuje klíček. Jedeme Toyotou za ním. Nic s tím neuděláme, voláme do půjčovny. Začíná nám docházet, že nám půjčili pěknej krám. Prý pošlou nový auto zítra ráno. Auto tam necháme stát, vracíme se, vaříme, konečně sprcha. Matesovi volají ze SAD cars, že je to přece jen pokusí opravit, jede k nám místní opravář, po cca 2 hodinách je hotovo (o půlnoci). Máme nový zapalování a klíč.

Sobota 26.6.

Ráno kupujeme na recepci lístky na očumování velryb v HUSAVIKu. Lubor zkouší nastartovat, ale nejde to. Volá se opravář, opět. Vymění baterii, jede to. Rychle mastíme do HUSAVIKu abychom to stihli. Tam se dělíme, kluci raději jedou na najsevernější bod Islandu, jen pár km od polárního kruhu (prej je tam mále sežrali ptáci). Na molu si dávám výbornou rybí polívku, jsem jediný zákazník, chovají se k mě moc hezky. Jdeme na loď. Sympatická slečna výbornou angličtinou (jak jinak) vykládá co a jak. Dostáváme obleky, za chvílí je jasný že bez nich budem brzo mokrý od hlavy k patě. Jedeme, moře cáká všude okolo, bárka se dost naklání, po hodině vidíme první ploutvičku, je mnohem menší než všichni čekali, ale i tam jsme nadšený. Většinu času nic nevidíme, chce to trpělivost. Pár ploutví ale nakonec vidíme. Cestou zpět lezeme do podpalubí, je tam hrozný vedro od kamen, kecáme s průvodkyní. Dává nám kakao a buchtu, hned se mi dělá šouflo, jen tak tak.
Následuje nákup, SMS od kluků že čekají jinde než bylo smluveno, jedem za nima. Společně dorazíme na odlehlý místo, kemp (teda WC a umyvadlo) uprostřed pastvin, pán kempař v džípu. Bolí mě v krku.

Neděle 27.6.

Ráno jdeme na domluvenou snídani, pozvali nás do domu, v kuchyni paní připravila domácí potraviny jako jogurt, rybu, chleba, džem a podobně. Je to pro nás příjemná změna, starají se o nás jako o vlastní. Kecáme s nima, podepisujeme se do jejich obrovský návštevní knihy, kde mají snad všechny národy světa. Ve starým atlasu nacházíme československo ale domácí jsou v obraze. Živý je ovce a trochu turisti. Pán nám prodal benzím, protože jsme do podcenily.
Vyrážíme směr ASKJA. 100Km jedeme 2,5hod. , dost to háže, 4×4 nutnost. Dorážíme na místo, jdeme ke kráteru lávovým polem. Potkáme naše čechy z letiště, Lubor leze dolů do mlýčnýho jezírka a koupe se. Zpět se vracíme po východnější cestě, měla být kratší ale zabeze stejně času. Konečně zpět na ring silnici. Berem benzín, islandská svatba. Noc v EGILSSTADIR. Jedeme s Michalem na benzínku pro piva.

Pondělí 28.6.

Ráno balíme a jedem do bazénu, blbnem ve venkovním bazénu, výřivka. Jedem okolo obrovskýho jezera, trochu nám začíná ponorka. Dál po jedničce, zastávka ve vsi, Bobeš říká že ji vyplení. Nákup piv ve VinBud, dál do HOFNu. Kemp s chatičkama pro 6, spí nás tam 8. Vaříme a sprcha. Pěší výlet do města a na jižní cíp, cedule zákaz kakání. Whisky, pišu pohledy.

Úterý 29.6.

Zaspím a čeká se na mě. Hledám vysílačku. Do banky pro peníze. Měním 130 liber, nákup. Autem dál po 1, přijezd k ledovci VATNAJOKULL. Stojí tam veliký obojživelníci a vozí turisty, cena 3000 ISK za 30min, jedeme. Malinká usměvavá průvodkině a mačo řidič, jedem okolo ker, dá nám ochutnat, vypráví o historii, čumíme na tuleně. Pak polívka v bistru, Bobeš běhá na velkou znova a znova. Mastíme dál za most, na břehu moře ledový kry. Jedeme dlouho, stavíme na svačinu. Něco smrdí v autě, myslím že to je plyn, ale jsou to brzdy. Na benzíně se zbavuju drobrých a kupuju 3 piva. Dál do duhových hor. 70Km jedem 3hodiny. Kemp nic moc, spaní na mokrý pláni plný kamenů. Sprcha neuvěřitelných 400 ISK.

Středa 30.6.

Dnes necháme auta stát, jdeme na trek. Z kempu vyrážíme podle Laubrínovo mapy, naštěstí mám trasu i v GPS. Brzo se roztrháme, cesta vede nahorů dolů okolo smradlavých jezírek a prdíků. Pak se zatáhne, jdeme v mlze, dost se ochladilo, fouká silný vítr. Celkem cca 20km. V kempíku vařime a chceme jít ještě dál na červený jezírko, ale déšť to zatrhne. Karty u Laubrína.

Čtvrtek 1.7.

Prší, ve stanu přemýšlím, jak se co nejrychleji zbalit a nejmíň namočit. Do auta to zvládnu na 2x. Čekáme na Bobíka. Řídím zpět na 1. V hustým dešti dojíždíme do VIKu. Ve snacku u silnice si dáváme rozmařilé menu, většinou hamburger s hranolkama. Stále prší a dá se tam vydržet max 5 vteřin. Popojíždíme do gift shopu, kupuju si kulicha a tanga do Sandru. Z horního patra je vidět do dílny kde šijou svetry. Pak autem do Ička. Hned zalezem do muzea. Mají tam telku z plzně. Nákup. Jedem na pobřeží ke skále „prsty ve vodě“ a „díra“. Nisan zapadne ve štěrku, Lubor ručně nahazuje 4×4 zvenku a vyjíždí to. Projíždíme okolo EYJAFJALLAJOKULL. Všude je prach a šedo. Další 3 vodopády. Dojíždíme do HELLA, kemp divný, vyplatí se jít do chatky. Jedeme pro benzín a piva.

Pátek 2.7.

Balíme a jak jsme se dohodli míříme zase do bazénu. Svítí slunce, blbneme na tobogánu (točím video kamerou v pytlíku). Přijíždíme na GEJSIR, čekáme pár minut a fakt stříká. Kousek dál v lese je keš. Dál na GULLFOSS, začíná silně pršet, jsem celej mokrej. Jedem dál po F35 k HVERAVELLIR. Píchlá guma, snažíme se to vyměnit, musíme použít hever z Toyoty. Ostatní auta se nám snaží pomoct. Dáme tam rezervu zezadu. Cestou nějaká brody, jedem cca 2 hod po špatných cestách. V cíli je jedna chatka a syrný pole, přírodní vana. Vaříme a lezem tam. Super labůžo, regulace hadicema. Michal si dává vítěznou plzeň a doutník z Kauflandu. Hrdě se prochází okolo. Hanka spí sama za kempem.

Sobota 3.7.

Ráno nejde voda ani WC, Bobi jako jediný zdržuje, pořádně mu vynadám. Jedem zpět a na silnici u Gullfossu je jasný, že jsme píchli podruhý. Stavíme na parkovišti, Mates volá do půjčovny co s tím, že nám prý dovezou 4 nový za 500Euro. Michal nesměle nesouhlasí, domlouváme pneuservis v SELFOSSu. Jedete tam, je jasný že dnešek je zabitej. Cestou mě zdržujou 2 německý motorkáři, předjedu je neurvale. Dorazíme tam ve 3, sraz se servismanem u hotelu. Tam jiný makáč hned pochopí, vysvětluju mu že nám stačí oprava, ne nový kola. Říká, že ok, ale jedno z kol je naodpis, takže ho stějně musíme koupit nový. Platíme 47tis ISK. Trochu rozladěný jedeme zpět. Už zase všichni pohromadě jedem do UNESCO parku PINGVELLIR. Evropská a Americká deska, puklina, první vikingský parlament. Prší, vidíme 2tou duhu. Utahaný se vracíme do REJKJAVIKu, tady už to známe, kemp nacházíme hned. Sprcha, vařím koprovku a syrovou rejži.
Jde se do města, prázdný ulice střídá živý centrum, perfektní atmosféra, klídek ale žije to tu – je sobota večír. Lidi včech typů. Před katedrálou mi dochází baterie v kameře. Úplně grogy jsme v 1.30 v noci ve stanech.

Neděle 4.7.

Balíme finálně, připrava na let, auto je vyklizený. V 10 odjíždíme do města, auta necháme u katedrály. Rozchod do 15.30.
1) Art Galery – moderní budova se surovým interiérem, přesně moje gusto. Malby panenem a vtipný koláře, Bobi to fotí. Kupuju přívěsky na klíče.
2) Radnice – model islandu, kačeny
3) Národní muzeum – nic moc, celkem malý, nudný
4) Národní galerie – masakr, maličká, pár místností
Jdem na oběd do grilu, ostatní už tam sedi, začíná pršet, zkouším 2 keše a jdeme k autu. Odtud k plastice vikingský lodě a maják. Jedem z města na západ. Modrá laguna 27 Euro, hoodně lidí. GRINDAVIK – nic, jedem dál po pobřeží, maják a syrný pole. Dál k mostu mezi Amerikou a Evropou. To je vše.
Myjem auta, plná nádrž. Vyhodíme lidi na letišti a jedeme do SAD cars. Toyota má promáčklý dveře, ale naštěstí si toho nevšimnou. Zkoušíme na ně vyrukovat s poruchama Nisanu (celkem 8) a ptáme se na slevu. Prej ať to pošlem mailem. Holka nás hodí na terminál. Zevlujeme. Někdo nám šlohne vozejk. Při check.in mám nadváhu, z příručního kufru musím ubrat 8kg. Cpu to k Luborovi. Utrácime poslední peníze na dárky a letíme dom.

Bylo to moc pěkný, a jestli taky uvažujete že byste tam jeli, tak už neuvažujte a kupujte letenky ! Island vás dostane.

Napsat komentář